Příběhy bezpráví 2025 - beseda s pamětnicí totalitního bezpráví

Česká společnost má za sebou desítky let života v diktaturách, a navzdory této zkušenosti jako by se z ní vytrácelo vědomí, že současná svoboda není samozřejmá, že je třeba ji chránit. Právě proto vznikl v roce 2005 projekt Příběhy bezpráví, který žákům a studentům tuto dobu nesvobody přibližuje. Nabízí tak mladým lidem možnost setkat se s pamětníky totalitního bezpráví. Naše gymnázium se účastnilo/účastní všech ročníků a na školu přišla už pěkná řada významných osobností naší historie.

Letošní 21. setkání začalo promítáním snímku o Daně Němcové, neboť letošní ročník je věnován ženám a ženskému vzdoru, odvaze a nezdolnosti. Poté jsme na besedě se studenty 5. A, 5. B a 3. C přivítali paní Jaroslavu Tvrzníkovou, herečku a pedagožku, která zažila v druhé polovině 20. století život na výsluní (hlavní role ve filmu i angažmá v Národním divadle) i život ve (vynucené) emigraci.

Smutné je, jak aktuální bylo letošní téma i beseda. Zdá se, že zcela nezmizely doby, kdy se „hlasovalo nohama“. Studenti se ptali (a ptají i během probírání moderních dějin) na důvody emigrace a život v ní. Zkrátka, buď byl (a je) stát dobrý a život v něm dává (zejména) mladým smysl a zůstávají v něm (a komplementárně funguje i příliv mozků – dnes třeba ze Slovenska), nebo mu utíkají. Můžeme si stokrát říkat, že to jako jedinci nezměníme, že to nějak vydržíme. Ale příběhy, jako byl ten Jaroslavy Tvrzníkové, nám dávají jinou odpověď. A protože na GEVO nechceme, aby naši studenti hlasovali nohama, tak pro ně pořádáme např. i setkávání s pamětníky při Příbězích bezpráví.

PhDr. Martin Formánek, Ph.D. 
vedoucí sekce českého jazyka a literatury a učitel historie