Moji milí,
dneska se čte – a číst se bude každý čtvrtek i za nejhustších lokdaunů, daunů i loků, svátkům navzdory! Dokud mě to bude bavit, čtu. Můžou mi utrhnout ruce i nohy – nevadí! Čtu! Můžou mi nacpat hlavu pod vodu nebo do listí – nevadí – čtu, i když tomu bude hůř rozumět! Čtu!

Čtu, tedy jsem, a nejsem-li, tak asi nebudu číst (ačkoliv si mohu načíst do zásoby a pozůstalí to poté mohou postupně týden po týdnu zveřejňovat.)… Čili doufám, že ještě chvíli budu, abych mohl namluvit alespoň pár textů pro případ, že bych nebyl, a tedy nemohl číst. Těch pár textů musí vydržet do doby, než pozůstalí najdou vhodného a šikovného spiritistu. Takovýmto způsobem bych mohl číst ještě dost dlouho poté, co už nebudu… Ale nebudu, když budu zase číst?

Na řešení podobných úvah jsem zřejmě mlád, takže se spokojme jen s tím, že dnes ČPS opět proběhne, opět v devět a opět na Youtube. Poškádlím múzy Ignátem Herrmannem.

Hezký den,
ŠL.