Co mě přesvědčilo abych začala s tímto projektem? První pocity z DofE? Úplně prvotní pocity, když jsem se o DofE dozvěděla, byly jenom pozitivní, nadšení a zvědavost z něčeho nového ze mě přímo sršely.

Četla jsem si na internetu příběhy ostatních účastníků, nejvíce mě zaujali ti, co se DofE věnují už nějakou dobu. To co zažili, to kam se během DofE posunuli se mi neskutečně líbilo. Hned mi DofE připadalo sympatičtější, jakmile jsem byla seznámena s faktem, že si můžu své cíle v daných kategoriích stanovit sama. “To si můžu vybrat cokoliv mě baví, jen si zapisovat odvedené aktivity a ještě za to na konci dostat ocenění?,” říkala jsem si. Ano přesně tak. 

Po chvíli přicházely trochu nejisté pocity typu, jaké cíle si mám zvolit, nebude to moc málo, co když se mi cíle nepodaří splnit a stojí to něco? Tyhle otázky mi později ale byly zodpovězeny. 

Po chvíli rozmýšlení jsem byla přesvědčená, že se do DofE vrhnu, ale přišla pandemie. To mě chvíli nechalo na vážkách, ale naštěstí jsem se nakonec držela hesla “kdo chce, hledá způsob, kdo nechce, hledá důvod.”

A tak jsem po registraci začala. Vybrala jsem si aktivity v jednotlivých kategoriích, konkrétně uběhnout spartan race, naučit se španělsky do úrovně A1 a pomáhat DofE s jejich propagací programu, teď pro ně píšu například tento článek. 

První týden splněných úkolů za mnou, první týden k cestě za dobrodružstvím. Těším se na konečné splnění úrovně, ještě více se ale těším na průběžnou cestu. 

Všechny podrobnější informace o programu můžete najít na stránkách DofE, pro ně klikněte zde: https://www.dofe.cz/ a nebo kontaktujte naše profesory, kteří o tom vědí více: Aneta Andrle (aneta.andrle@gevo.cz) Martin Černý (martin.cerny@gevo.cz). 

Eliška Šnajdrová, kvinta B.