V úterý 19. listopadu proběhla na Sázavské akce Maraton psaní dopisů, při kterém se píší a posílají dopisy šesti lidem, které vybrala organizace Amnesty International a jsou nějakým způsobem perzekvování, nebo potřebují podpořit. Akce se koná na mnoha místech po celém světě, a já jsem se rozhodla jí zorganizovat i u nás na škole.

Tento rok se jednalo například o herečku z Íránu, která prosazuje, aby její země ženám nepřikazovala nosit hidžáb, nebo třeba čerstvého otce dvou dětí, kterého pravděpodobně vězní v čínském zajateckém táboře jenom kvůli jeho etniku, a další. Jejich příběhy si můžete přečíst zde: https://maraton.amnesty.cz/

Na akci přišlo postupně asi tak 30 lidí, a stejně tak jsme odeslali dopisů, což není málo. Jsem ráda, že se studenti (i profesoři) zajímají o lidská práva. I to je odkaz 17. listopadu. To, že mi si užíváme již třicet let svobody a demokracie neznamená, že se každý má skvěle, jak v České republice, tak hlavně v ostatních státech světa, kde demokracie není, a dlouho ještě nebude.

Ptáte se, jak tomu pomůže dopisová akce? Pomůže. Za prvé – Amnesty International zaznamenala již spoustu úspěchů, kdy se podařila právě na základě této akce, od zmírnění trestu po propuštění. I kdyby se nic z toho nepodařilo, je to gesto, které podle mého názoru má smysl. Za druhé – akce slouží jako zkušenost pro studenty, kde zjistí, že lidská práva nejsou všude dodržována, a detailně se seznámí s příběhy těchto lidí, což je může inspirovat v další aktivitě.

A pokud jste zrovna neměli čas a i přesto byste si chtěli dopis napsat (ať už jsme student, pedagog či rodič) napište mi email, a já vám zašlu všechny potřebné informace! (josefina.topolova@gevo.cz) nebo se podívejte na stránky Amnesty international.

Moc děkuji všem, kdo na akci přišli, a dopis napsali. Má to smysl.

Josefína Topolová