Berlín jako německá metropole je poměrně ošklivé káčátko. V minulosti si prošlo těžkými dějinami, ale poslední dobou se stává turisticky velmi atraktivní destinací. Například oproti Paříži nebo Římu je Berlín poměrně chudý na ohromující monumenty a romantická zákoutí. Turisty láká především na dědictví dramatické historie a unikátní atmosféru města. 

My jsme Berlín navštívili o projektových dnech, a to konkrétně 17.-18.12. 2018. Vyrazili jsme v pondělí ráno okolo sedmé. Cesta trvala téměř pět hodin. Když jsme překročili hranice Berlína, zastavili jsme se krátce u Galerie pod širým nebem, tedy u Berlínské zdi, posledního zbytku autentické zdi, kterou pomalovali umělci z celého světa. Při naší okružní jízdě jsme okoukli i novorománský pamětní kostel Viléma I. Poté jsme se kolem 3. hodiny ubytovali a následně pokračovali v poznávání německé metropole. Naše kroky směřovaly přímo do víru velkoměsta, na Alexanderplatz, kde se tyčí známá televizní věž. Tam jsme si v rychlosti prohlédli typické berlínské vánoční trhy a pár obchodů. Potom jsme se rychlým tempem proběhli po známé ulici Unter den Linden, až k nejvýznamnější památce Berlína, Braniborské bráně. Původně sloužila jako městská brána, kde se platilo mýtné. Na 7. hodinu byla naplánována prohlídka budovy Říšského sněmu, kde jsme se dostali až na úplný vrchol a prohlédli si světélkující noční Berlín. Po náročném, ale úspěšném dni, jsme se odebrali do našeho hotelu. Cestou jsme ale stihli projít další atraktivní místo, Památník holokaustu, kde jsme mezi žulovými kvádry málem zabloudili.

Další den jsme odstartovali hotelovou snídaní. Se zabalenými kufry jsme se pomalu, ale jistě slanili z 3. patra hotelu a naplno pokračovali v naší prohlídce města. Prvně jsme se na své pouti zastavili na Postupimském náměstí a dále naše kroky směřovaly na Checkpoint Charlie (nejznámější hraniční přechod Berlína z doby studené války, kde pouze diplomaté, novináři či obyvatelé jiné než německé národnosti měli povolení přejít z jedné části města do druhé, a to ještě se zvláštním povolením). Odtud už si každý mohl naplánovat program, jaký chtěl, jelikož jsme dostali rozchod. Někteří šli nakupovat a jiní navštívili Pergamon muzeum. Po čtvrté hodině jsme se vydali na dlouhou cestu zpět domů, kam jsme dorazili až v 10 hodin večer.

Byl to hezký, ale zároveň i poměrně náročný výlet. Myslím, že jsme si ho všichni naplno užili.

Karolína Jílková, 4.A