Akce se povedla, sešlo se zde sice méně kávomilců než se očekávalo, ale o to bylo později snazší se do nějaké té kavárny usadit. Název „Káva nejen pro kavárenské povaleče“ je řekla bych nadmíru vystihující, jelikož hned první den jsme byli rozděleni na 2 věkové skupiny, s tou starší skupinou vyrazila paní profesorka Kraklová na průzkum pražských kaváren převážně zvenčí a sdělovala nám veškerá moudra týkající se architektury kaváren i nekaváren (tím myslím místa kde se dříve kavárny nacházely), měli jsme i zajímavou přednášku o zpracování a pěstování kávy. Během dne jsme prošli velkou část Prahy a na konci čekala „sladká“ odměna a to káva, ve staré kavárně, kde si právě už na své přišli kavárenští povaleči. Druhý den se skupinky prohodily a starší skupinka vyrazila s paní profesorkou Borýskovou, opět na průzkum pražských kaváren, ale tentokrát zevnitř, při první zastávce v kavárně Proti proudu jsme měli takové štěstí, že jsme si mohli promluvit s majitelem kavárny, dělali zde  výborné domácí zákusky a příjemná obsluha vám je i s radostí donesla. Pak byl úkol, a to ten zajít do 2 vybraných kaváren z výběru paní profesorky Borýskové a jít je prozkoumat a napsat recenzi. Třetí den jsme navštívili „Muzeum kávy Alchymista“, již obě skupinky dohromady, zde jsme se dověděli hlavně o tom jak se káva zpracovává a jak rozlišovat různé druhy kávy, jako bonus jsme měli přednášku i o loutkách, sice trošku mimo téma, ale hezké zpestření programu. Díky celé akci jsme si vytvořili popř. rozšířili náš komplexní pohled na kávu a zjistili jsme spousty zajímavých informací např. věděli jste, že ještě nezralým plodům kávovníku se říká kávové třešně, nebo třeba, že první česká kavárna byla založena v Praze v roce 1714. Myslím si, že udělat kávu zvládne každý, ale udělat kávu tak, aby obsahovala vše co má a zároveň nezměnila chuť, barvu ani vůni, tak to už je umění.