Ohlédnutí za cestou na západ

Na začátku října měli studenti 4. roč. příležitost účastnit se historické exkurze. Tradiční, podzimní akce školy měla tentokrát namířeno do západního pohraničí. Vydali jsme se poznávat a obdivovat místa a krásy chebského regionu. Základnou nám bylo historické město Cheb a jeho okolí. Na různých místech k nám promlouvala historie vzdálená, blžší i nedávná. Cisterciácký klášter v Plasích a stopa Jana Blažeje Santiniho-Aichela. Zámek Kynžvart jako sídlo rodiny Metternichů. Chebský hrad a hradní kaple z časů štaufské vlády, nebo připomínka tragického konce generalissima Valdštejna v Pachelbelovském domě. Setkávání a vycházka krajinou, která v sobě nese stopy mnohasetletého přetváření a také jizvy násilného, okamžitého zpřetrhání všech původních vazeb. Výšlap na Bismarckovu rozhlednu, nebo na rozhlednu v Krásně. V neposlední řadě prohlídka klíče k Českému království – města Lokte a v Bečově nad Teplou objev ojedinělé památky na našem území relikviáře sv. Maura.

Počasí bylo výpravě nakloněno, zázemí výpravy bylo na odpovídající úrovni, také členstvo výpravy dokázalo své chování udržovat na odpovídající úrovni a vedení výpravy bylo po jejím skončení spokojeno. Takže nakonec vše dobře dopadlo.



Mexiko a uprchlíci

Minulé pondělí se asi chtěla učebna 1. B zapsat do Guinessovy knihy rekordů – šílení organizátoři ji totiž zaplnili více než velkým počtem zájemců o debatu k tématu uprchlictví. Všechna místa byla obsazena, někteří posluchači seděli i na stropě.… více



Den smíření

aneb Jedli, pili, hodovali, dobrou vůli spolu měli

Neuběhl ani týden po podpisu mírové dohody mezi učitelským vůdcem Tomášem Mikeskou a šéfem studentské rady Markem Pohankou a sladké plody tohoto moudrého rozhodnutí mohli okusit všichni, kdo se ve čtvrtek 15. října odpoledne zúčastnili na školní zahradě slavnosti dne smíření.

Počasí nám sice nepřálo, ale přesto bylo příjemně – mlsali jsme, povídali si a „smiřovali se“ s radostí a potěšením a někteří se hřáli u ohníčku až do sedmé hodiny večer.

Řada studentů i učitelů přinesla doma připravený proviant, ať už to byl guláš a dort Matěje Bíži, Baruščin vlastnoručně sklizený meloun nebo Verčiny navýsost jedlé dorty. Také po buřtech se jen zaprášilo…

Zrodila se řada nápadů, sršely vtipy, a i když je každému jasné, že příměří nemůže trvat věčně, budeme raději než o „boji“ mluvit o „studentsko-učitelské spolupráci“. Protože tenhle gympl patří nám všem – učitelům i studentům.

Fotografie z akce (rozhodně stojí za prohlédnutí) si můžete zkopírovat z disku I z adresáře „Výměna dat – studenti“.