V maturitním týdnu si čtyři studenti z prvního ročníku vybrali projekt na téma Sudety. Další týden, 1. června, proběhla beseda  na stejné téma. Zde jsou postřehy studentů:

Navštívil nás velmi vážený pán, pan Anton Otte. Jde o staršího pána, který se narodil do německé rodiny v městečku Vidnava. Nejprve se nám pan Otte představil. Dozvěděli jsme se, že jde o českého římskokatolického kněze, papežského kaplana, děkana a probošta.  Je také vedoucím spolku Ackermann-Gemeinde v Praze, což je občanské sdružení, které se věnuje vztahům mezi Němci a Čechy. Ze začátku nám pan Otte vyprávěl o svém dětství, o své rodině a o okolí, kde se narodil. Jako malý chlapec měl velmi těžké dětství právě kvůli tomu, že se narodil do německé rodiny. Měl hodně sourozenců, od kterých se mohl zároveň mnohé učit. Jako malý chlapec zažil druhou světovou válku. Nemá na ni dobré vzpomínky, protože se hodně bál, ale i když byl malý, tak vnímal, co se kolem něj děje a hodně si toho pamatuje. Vzpomínal na to, jak chodil se sourozenci do lesa hledat skrýše, do kterých by se mohli před nebezpečím ve válce schovat. Poté vyprávěl o svém studiu po válce, které bylo kvůli jeho německému původu velmi komplikované. Jen kvůli tomu, že pocházel z německé rodiny, nedostával různá doporučení ke studiu na školách. Nakonec vystudoval střední školu, ale na vysokou školu už nedostal doporučení. Po škole pracoval, ale poté odešel do Německa, kde studoval teologii. Překvapilo mne, že vám někdo může život zkomplikovat, jen kvůli tomu, že pocházíte z německé rodiny. Pan Otte si šel za svými sny, vystudoval vysokou školu, působil jako učitel náboženství. Mimo jiné byl také vyznamenán řádem T. G. Masaryka. Pan Otte je stále velmi vitální starší pán. Myslím si, že pan Otte byl rád, že se o historii a toto téma zajímá i mladší generace a že nám mohl povědět o svém dětství a sdělit nám svoje vzpomínky. My, jako studenti prvního ročníku, jsme si rozšířili obzory a dozvěděli jsme se zajímavé postřehy od člověka, který toho mnoho zažil.

Barbora Černá, 1.A

Před několika dny moje třída měla štěstí promluvit s člověkem, který sám v Sudetech prožil konec druhé světové války a dobu po ní. Vždycky je nejlepší slyšet, jak to bylo opravdu, od toho, kdo se přímo událostí účastnil, a nejen spoléhat na média nebo knihy.  Nikdy jsem do tohoto roku neučila českou historii, a i ta obecná mi moc nešla, takže o Sudetech jsem slyšela jenom malinko… vlastně jsem nevěděla nic. Líbilo se mi, že pan Otte říkal konkrétní své názory na situaci. Zajímavé bylo poslouchat, jak žili obyčejní lidé, kteří nebyli v epicentru dějin, ale kteří ty dějiny na sobě citíli: stěhování, nemožnost chodit do školy, možné častečné šikanování pro německý původ atd. Povídal o svém normálním dětství: o paní, která dělala výborné koláče, a proto ji měli tak rádi; o domech, které viděl, když se stěhovali; o čase, když se jeho rodina modlila, když bylo nebezpečí. Vlastně říkal, že modlitby pomáhaly a částečně díky tomu se stal knězem. Byla to zajímavá přednáška a jsem ráda, že jsem se dozvěděla  hodně nových věcí.

Julia Okhrimenko 1.A

Ve středu 1. června se na Gymnáziu Sázavská uskutečnila přednáška pana Otteho, který nám řekl svůj životní příběh. Narodil se v německé rodině ve Vidnavě ve druhé světové válce, ale jeho rodina nebyla jako ostatní odsunuta. Maturitu složil v Jeseníku. Poté musel odjet do Německa, kde vystudoval vysokou školu teologickou. V období, co žil v Německu, to neměl lehké. Nejdříve bydleli v táboře pro odsunuté, ale jen přes léto. Ke konci toho roku na podzim se přestěhovali do bytového domu, kde však bydleli sami, tak mohli obývat celý dům. Několikrát se pokusil se jet podívat do Čech, ale stále dokola mu byl zamítán přístup. Až mu to jednou přece vyšlo. A od nějaké doby žije v Čechách a je papežským kaplanem. Byla to pro nás moc zajímavá zkušenost dozvědět se, jak to v tehdejší době vypadalo z úhlu pohledu jednoho konkrétního člověka, kterým byl právě pan Otte.

Jakub Šic, 1.A

Ve středu 1. června 2016 naší školu, Gymnázium Evolution Sázavská, navštívil vážený pán Anton Otte. Pan Otte byl velice milý, s třídou 1.A  prodiskutoval něco málo přes dvě vyučovací hodiny o svém životě v Sudetách a odsunu Němců. Narodil se ve Vidnavě, v sudetském území, roku 1939. Odešel se svou rodinou do Německa (SRN) v roce 1960, kde následně studoval teologii. Do té doby v Československu chodil na základní školu a i odmaturoval. Na základní školu mohu nastoupit až do 3. třídy. Než začal chodit na základní školu, znal školní vyučování jen z povídání svých kamarádů. Důvod, proč ho nepustili do první třídy, ani on sám bohužel nevěděl. Číst a psát se naučil od sourozenců nebo od známých. Do České republiky se vrátil po sametové revoluci. Pro zajímavost, pan Otte byl ve Vídni vysvěcen na kněze.

Veronika Vojtěchová, 1.A